Bodychange #1

Z nadváhy do top formy

Není snadné cesty a nic nefunguje lineárně. Toto stále kladu na srdce svým klientům a upozorňuji je na trnitou cestu plnou překážek, nástrah a pokušení na každém kroku. Nebudu říkat, že životní změna, v našem případě redukce tělesné hmotnosti je jednoduchá. Ne, opravdu není. Je to sakra zápřah vyžadující obrovskou dávku trpělivosti, odhodlání, dostačenou silnou vůli a neposlední řadě motivaci či reálně nastavené cíle. Nic není hned čili kvalita vyžaduje čas. V oblasti hubnutí ale i v opačném pólu, tedy v nabírání svalové hmoty, to platí dvojnásob. Samozřejmě je to ryze individuální záležitost ale obecně je to prostý fakt, za kterým si stojím. Postupné malé změny přinášejí velké a zejména dlouhodobě udržitelné výsledky s obrovským přesahem do běžného života. V konečném důsledku dobrovolně restartujete celý svůj dosavadní život, začnete přehodnocovat a měnit svoje zlozvyky a postupnými krůčky se stáváte lepším a zejména silnějším a zdravějším člověkem. Mimo jiné jedním z hlavních markerů dlouhověkosti je síla, tudíž každý by měl cvičit. Bez výjimky. Na tomto světě jsme jenom velmi krátký čas a jde o to ho prožít v silném a zdravém těle, ne přežívat a neustále si stěžovat. Kvalitní život je o pohybu a pohyb je život – život je pohyb.

Obrázek č.1 - transformace postavy

Tímto vším si Víťa prošel a dalo by se říci stále prochází. Z obtloustlého ajťáka se během dvou let stal slušně vypadající a vypracovaný sportovec. Víti cesta nebyla vůbec jednoduchá. Prošel si všemi fázemi a stavy, které transformace postavy, respektive celého života přináší. Od frustrace, selhání, hledání se, únavy, zranění, nemoci, zklamání, zkoušení všech možných jídelníčků, diet, stravovacích návyků přes veškeré kardio aktivity až po konečný a troufnu si říci velice výborný výsledek. Co za tím vším stojí? Víťá! On sám. Vždy je to o jednotlivci a jeho vlastního přístupu a nastavení. Já jsem tu v roli trenéra proto, abych ukázal cestu, nastavil pravidla a řád, edukoval a předal to nejlepší ze sebe. To je poslaní trenéra. I přes veškeré nezdary, které dřív nebo později vždycky přišly a přijdou, to nevzdal. Nevzdal to při neúspěchů ba naopak přitvrdil a makal dál. Spousta lidí by to vzdalo ale Víťa ten ne! Je to bojovník a zaslouží si mé uznání. Několikrát vstal z popela jako bájný pták Fénix. I když několik pochyboval, ale nevzdal to. Občas potřebuje trochu nakopnut, ale dlouhodobě se neuvěřitelně posunul. A o to nám jde. O dlouhodobě udržitelné výsledky s přesahem do zdraví, rodiny či zaměstnání.

Graf č.1 - průběžný vývoj hmotnosti

Celkovou hmotnost jsme snížili o 22 kg. Hmotnost kosterních svalů jsme dokázali téměř udržet, jen s nepatrným poklesem. Což považuji za perfektní výsledek. Konečná hmotnost tuků se zastavila na 9,4 kg. V procentech se jedná o 12,4 % tělesného tuku, což z hlediska zdraví je výborná hodnota. Z hlediska estetiky by se mi líbila hodnota pod 10 %, ale na tom ještě pracujeme. Za velmi důležitou hodnotu považuji výrazné snížení viscerálního tuků, jakožto prekurzor vážnějších nemocnění.

Jak jsme vlastně cvičili abychom se dopracovali k tomuto výsledku? Zejména šlo o kombinaci silového tréninku a kardia, jehož hlavním účelem bylo se dostat do kalorického deficitu. Sekundárním cílem kardio tréninků je rozvoj obecných vytrvalostních schopností, které považuji za součást komplexního atletického rozvoje sportovce. Proto u svých klientů preferuji rozvoj všech schopností či dovedností s individuálními odlišnostmi. Víťa zařazoval kardio trénink v podobě chůze na páse, procházek či kola, a to ve frekvenci 1-2krát týdně. Silový trénink by postavený na základních cvicích často komplexních v určitých pravidelně se opakujících splitech na základě principu progresivního přetížení s fázovaným cyklováním. Frekvence silového tréninku se pohybovala 2-3krát týdně. Mimo to byl kladen obrovský důraz na kvalitní jídlo v jednoduché formě s fokusem zejména na kvalitní a adekvátní příjem bílkovin a ostatních makroživin.

Obrázek č.2 - společná cesta za úspěchem

“Když jsem skončil s 98 kg a totální ztrátou motivaci ke sportu po nepříjemné nemoci, věděl jsem, že pokud mě někdo dokáže vrátit zpět, bude to Filip. Díky jeho přístupu a zohledněním všech omezení na začátku, jsme společně došli k formě, kterou jsem si ani nepředstavil. Upřímně už zpětně mužů říct, že nebýt Filipova osobního přístupu, tak sám bych během této dvouleté cesty ztratil motivaci. Jako bonus si odnáším velmi cenné rady ohledně tréninků, z kterých budu těžit nadále a rozumný přístup k jídlu tak, aby to bylo dlouhodobě udržitelné. Díky moc kamaráde, že jsem hlavně díky tobě jiný člověk a sport se stal zase mou součásti.” – Vítězslav Linke

Cesta je cíl nebo cíl je cesta. Asi obojí současně.